Komentáře: Tisíciletá magořina pokračuje

Od: karel bartošek

Tue, 06 Apr 2010 13:40:37 +0000

Jisté posunutí pojmů
Ta úvaha má několik dílčích vad. Peníze nejsou úplně standardním zbožím díky svému univerzalismu. Nemám-li koláč, pořídím si chleba. Nemám-li auto, pořídím si kolo. Nemám-li peníze..? Bez peněz v naší společnosti není život (ani jednotlivce). Tedy mnoho lidí se dostane do situace, kdy pro svůj život (=zachování života) peníze potřebují a nejsou schopni, ba ani nemohou hodnotit přiměřenost jejich ceny(úroku) či svou schopnost takovýto úrok platit. Mezi válkami byl v RČS nejvyšší zákonný úrok asi 6, nebo 8%, co bylo nad něj, byla lichva. Funkční řešení existovalo – málo bonitní dlužníci si sice mohli půjčit, ale jen malé částky=částky k držení života. Nikdo by jim v tehdejším systému „lichvářů“ – ve skutečnosti drobných půjčovatelů nepůjčil víc, než byla jejich kredibilita co do výše úvěru. Současné problémy s vymáháním dluhů totiž nejsou jen, nebo především na straně dlužníků-věřitelé jim cpou horem dolem peníze bez ohledu na vymahatelnost-oni to zaplatí jiní dlužníci ve vysokých úrocíc

]]>

Od: Pavel P. Ries

Tue, 07 Apr 2009 00:17:19 +0000

To: chucharo
Tak za prvé, moje banka by mi nikdy nenabídla, jako klientovi s bonitou, kterého si za léta historie váží, půjčku s úrokem 40%! Takové půjčky nenabízí vůbec nikomu! Stát musí bránit zlodějně, stejně tak jako bránit tomu, aby slušné řidiče nezabíjeli piráti silnic. Úrok 40% a vyšší je nemorální zlodějna, a pokud ho obhajujete, mám pochybnost o vaší morálce. Dále zapomínáte, že na trhu je spousta slušných možností pro toho přitroublého – například spotřebitelská půjčka bez navýšení. Jsou prodejci, kterým stačí normálně na splátky prodat s běžným rabatem a nepotřebují zákazníky okrádat. O co je lepší lichvář, který zneužívá horší pozornosti či postavení půjčovatele oproti zloději, který v nestřeženém okamžiku vám ukradne peněženku z kapsy? Ministr Svoboda je pro Vás zřejmě pitomeček, který si nevidí na špičku nosu. Pro mě je to politik, kterého si vážím. Je to holt otázkou hodnot, které vyznáváme. Jaké vyznáváte vy, je mi jasné a nechtěl bych s vámi mít nic společného.

]]>

Od: chucharo

Mon, 06 Apr 2009 10:14:19 +0000

To Pavel P. Ries pokr.2
Ad mít se lépe na úkor někoho jiného – Z pohledu pana Bankéře. Když bude připravovat produkt typu Přátelská půjčka (pro podrobnosti viz http://www.provident.cz) je velmi pravděpodobné, že tento bude spíš cílen k panu Přitroublému než k panu Odvážnému. Jediné co k tomu můžu napsat je, že se mi to nelíbí, ale pokud obě strany uzavírají smlouvu dobrovolně, je to věc jejich svobody. Jakkoli se mě, vám nebo komukoliv jinému nemusí zdát charakterní, spravné etc.
Budu opravdu potěšen, pokud v mých příkladech najdete rozpor s výroky páně Goethovo. Abych se dostal zpět k tématu článku, lichvě. Pokud by dle zákona byl takto vysoký úrok ilegální, bylo by buďto hrubě pošlapáno právo pana Odvážného, protože by si půjčit prostě nemohl. Nebo by jeho úvěrové riziko, zcela bezdůvodně, nesli více bonitní klienti.
A mimochodem, zapoměl jste odpovědět na mou otázku z předchozího příspěvku. Jak poznáte, že ve vaší úrokové sazbě je skryto riziko spojené s jiným klientem? Stačí mi to i velmi stručně ;o).

]]>

Od: chucharo

Mon, 06 Apr 2009 10:13:21 +0000

To Pavel P. Ries pokr.
Nyní pan Přitroublý. Pan Přitroublý velmi touží po velké plasmové televizi, ale nedaří se mu uskromnit se tak, aby na ni našetřil. A protože v Blesku se dočetl, že si může výhodně půjčit, rychle běží uzavřít smlouvu aniž by se zajímal za jakých podmínek. Půjčí si tedy na velmi vysoký úrok, třeba 40% rpsn. Pokud se mu povede úvěr splatit jsou opět všichni spokojeni, sice pan Přitroublý zaplatil ve výsledku za TV x-krát více než kdyby na ni našetřil, ale je to jeho věc. Problém nastane v situaci, kdy pan Přitroublý úvěr splatit nemůže a protože je přitroublý, začne ze svých potíží vinit svět kolem sebe. Bude vykřikovat něco o tom, že takhle to nejde, aby chudák vobyčejnej člověk musel platit takový peníze, že jako těm lejstrum co podpsal nemůže rozumět. Že, kdyby věděl jak to dopadne, že by si teda nepůjčoval.A co je to vůbec za pořádek, když takoví lumpové jako bankéři nejsou už dávno za mřížema.

]]>

Od: chucharo

Mon, 06 Apr 2009 10:12:45 +0000

To Pavel P. Ries
Pane Riesi, zcela upřímně, nevidím souvislost mezi mým příspěvkem a vámi uvedeným příkladem. Pravděpodobně jsem nebyl zcela sdílný, pokusím se tedy ještě jednou, nyní konkrétně.
Ad. posrat si život hloupou smlouvou – lidé jsou různí a dostávají se do různých životních situací (v tom se předpokládám shodneme). Představte si dva pány. Pana Odvážného a pana Přitroublého. Pan Odvážný nalezl příležitost pro velmi výhodný obchod, ale potřebuje rychle větší obnos peněz, které nemá. Protože standardní procedura ověření bonity klienta je pro něj příliš dlouhá, půjčí si rychle na velmi vysoký úrok, třeba 40% rpsn. Pokud mu obchod vyjde, všichni jsou spokojeni. Pokud ne, pan Odvážný prodá všechen svůj majetek, najde si práci jako noční hlídač a domluví splátkový kalendář do konce svého „posraného“ života. Předpokládám, že v této situaci ve sporu nejsme.

]]>

Od: Pavel P. Ries

Mon, 06 Apr 2009 01:19:11 +0000

Od: Kamil

Sun, 05 Apr 2009 22:57:59 +0000

odpovědnost a sociální rozměr
Autor ve svém příspěvku z 3.4.2009 11:38:13 píše, že: “ Pokud nemají na splácení úvěrů, tak za to musí nést odpovědnost – nelze za něčí individuální chybná rozhodnutí nutit platit ostatní, kteří na tom nemají nejmenší vinu.“

S tím jako liberál naprosto souhlasím. resp. souhlasil bych, kdyby tomu tak skutečně bylo. Leč není. A v tom vidím mj. zakopaného psa.

Půjčím si nezodpovědně peníze na nějakou nesmyslnou věc, ani si neuvědomím, do jakých osidel jsem se dostal a když mám nést následky, tak vykřikuji na náměstí, na úřadech, do sdělovacích prostředků a hlavně přes spolky „humanistů“, že se přece o mne a moje hladové krky doma musí někdo (stát, tedy ti ostatní – zodpovědnějsí) postarat, protože jinak je to sociální diskriminace.

Donedávna jsem si myslel, že se tento jev dá do jisté míry omezit růstem obecné vzdělanosti. Ale překvapil mne střet s lidmi, kteří vzdělání svých dětí nejen, že nepodporují, ale dokonce odmítají. Takže tudy asi cesta nepovede (resp. ne zcela).

]]>

Od: chucharo

Sun, 05 Apr 2009 22:05:35 +0000

Re: To: chucharo a Jan Bartošek pokr.
Jinými slovy, svoboda je také možnost posrat si svůj vlastní život hlopou smlouvou. Svoboda je také možnost mít se celý život lépe na úkor někoho jiného a to dokonce i pokud je to bezcharakterní. Prostě svoboda bez možnosti té „špatné“ volby není, opravdu není, svoboda.
I když bych to asi nenazval duchovní selhání demokracie, tak ani já netvrdím, že v dnešní společnosti není v tomto ohledu co zlepšovat. Ale sakra to není role státu a už vůbec se to nedá realizovat tak výjimečně hloupým předpisem o kterém píše p. Bartošek.

]]>

Od: Pavel Sikora

Sun, 05 Apr 2009 22:02:07 +0000

pane Riesi,
já vůbec netvrdím, že byste se Vy osobně zadlužoval či snad dokonce neměl platit úroky. Pokud jde o radost, pak úroky neplatím rád ani já. Ovšem říkám, že pokud někdo uzavře smlouvu, dává tím své slovo a je lump, jestliže se z toho paxnaží vykroutit. Třaskavá emulze cti a hlouposti. Pokud někdo vypíše jednokritériové výběrové řízení, je to prostě hlupák. Spíše než o účetních bych pak ale hovořil o úřednících. To jsou dvě dost různé profese. Jinak dále „za mě“ psali jofa nebo chucharo.

Stát by si neměl hrát na mecenáše. Leda tax penězi, které si sám vydělá ;-), tj. nikoliv vysaje z daňových poplatníků či půjčí na účet našich dětí.

]]>

Od: chucharo

Sun, 05 Apr 2009 21:50:27 +0000

Re: To: chucharo a Jan Bartošek
tak první regulovčik se ozval.
Pane Riesi, nepochybuji o tom, že vaše banka je ta upřímná a férová. Ta zrovinka nejlepší na trhu, která půjčuje jenom těm kteří splácí a kdyby nedejbože přece jen někdo nezaplatil, uhradí za něj dlužnou částku manažer, který tomu lumpovi darebnému úvěr schválil.
Jestli jsem to správně pochopil, v podstatě píšete, že v okamžiku, kdy do té „vaší“ úrokové sazby banka započéítá i riziko, které patří jinému klientovi, okamžitě měníte bankovní dům. To je velmi správné a já mám v úctě všechny tyto charakterní, bonitní klienty, kteří svým přístupem dávají jasně najevo zlotřilým manažerům, že my se sebou zametat nedáme. Jenom mi prosím prozraďte, podle čeho poznáte, že tam to „cizí“ riziko je započítané. Úplně jednoduše, JAK TO POZNÁTE?
Ještě poznáku ke svobodám utrženým z řetězu. Patrně si nerozumíme ve významu slova svoboda. Svoboda, alespoň pro mne, znamená možnost nejenom úspěchu, ale také neúspěchu.

]]>