Komentáře: Tržní rovnováha aneb jak nerozumět trhům

Od: martin ondreját

martin ondreját — Fri, 18 Jul 2008 14:37:23 +0000

Hmmm …
tak asi nebyly.

Od: GLUM

GLUM — Fri, 18 Jul 2008 13:58:07 +0000

Jene Barto3ku, autore,
příměr s lovem se mi taky válel na prstech… i když v mnoha ohledech je to stádní dojení spíš podobno chovu. Rozhodně mají domácí zviřátka výrazně ztíženou možnost úniku…

Od: Jan Bartošek

Jan Bartošek — Fri, 18 Jul 2008 13:40:18 +0000

Sběračství a víno
2 Libor Weber
Nejsem si úplně jistý – součástí dynamického pohledu je samozřejmě i sledování změn samotné rovnováhy (jakmile půjde o nějakou přírodu, tak se asi vždycky bude měnit rovnováha, tj.mění se zdroje – a konečně u té révy by to třeba v dnešním evropském reálu vážně mohla být nerovnováha, ale vznikající tou strašidelnou regulací, která zastropovává dostupnou plochu použitelnou pro vinaření; zas ta vrchnost…), tady bych už státu nedůvěřoval ani ťuk …

2 Pavel Sikora
Trochu mě chytá omluvná – představa státu sběrače mě dost posedla! Jen bych řekl, že spíš než sběr to bude lov. Něco jako parforsní hon, fanfáry, hostiny, společenské róby, ale jinak pěkná dobytčárna…

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Fri, 18 Jul 2008 04:31:19 +0000

S tím sběračstvím to
bylo jen přirovnání, a to jak známo, z definice kulhá, tak mě prosím nechytejte za slovo. Nenásilný stát je jistě protimluv. Ale jestliže stát nebude zasahovat do hospodářství (jinak než pouhým výběrem daní) a daně budou jednotné a bez výjimek, zdráhal bych se mluvit o hospodářské politice. Samo provozování státní justice nebo policie není v mých očích ještě h. p.

Od: Weber Libor

Weber Libor — Fri, 18 Jul 2008 00:02:56 +0000

model není konstrukce, model je úhel pohledu na věc a z tohoto
úhlu pohledu pramení pro daný účel výběr těch prvků a vazeb, které dávají modelu smysl, abychom obdrželi odpovědi na naše otázky.
Pán promine, ale tvrzení (cituji) „Tržní rovnováha je hloupost, tedy pokud se podle z ní vyplývajících závěrů má řídit hospodářská politika,…“ nechápu. Pominu fakt, že tržní rovnováhu si každý představí jinak, kdežto třeba rovnováhu ceny a nákladů nebo rovnováhu objemu disponibilního zboží a poptávaného zboží pochopí asi všichni obdobně. Jde mi spíše o to, že dosažení rovnováhy nabídky a poptávky vymycením vinic, když dlouhodobě klesne cena vína(pán je jistě znalec) není zdaleka to co dosažení rovnováhy nabídky a poptávky jejich vysázením a čekáním až začnou přinášet úrodu, když cena vína tomu přeje.
Ten, kdo byl skutečně odkázán na to, že si musí potraviny vyrobit
ví o tom jistě více, než ten, kdo žije v představě, že jediným zdrojem masa a jiných potravin je hypermarket. takže vyroba potravin se má řídit modelem výroby potravin ne modelem trhu

Od: Libor Weber

Libor Weber — Thu, 17 Jul 2008 23:32:09 +0000

Jinak voní seno koňům, jinak zamilovaným…..
…praví klasik a patrně má pravdu. Jistěže jsou trhy téměř vždy v nerovnováze a trend ji vyrovnávat je pouhý ideál. A funkce ceny jako nutného informačního média pro informaci aktérů o míře této nerovnováhy je také nesporná. Je diskutabilní, zda trvalá odchylka(deformace ceny za socialismu) je horší či lepší než neustálé kolísání cen (svobodný trh za kapitalismu). Vždy je třeba mít na paměti že objektivně je třeba porovnat klady a zápory obou variant a ujasnit si pro sebe (proboha jen ne zavádět), která je horší. Že suma ztrát (daná sumou odchylek odchylkou ceny od ideální hodnoty a škodami z toho plynoucích ) je větší tím více, čím je větší nerovnováha, je jasné. Pro život je na tom ale nejpodstatnější skutečnost, kdo ty ztráty platí. Když bych to nebyl já, tak jsem pro maximální nerovnováhu (nejlépe v můj prospěch). Ten, kdo na to doplácí, asi bude vyznávat spíše ideální stav. Inu, jak zmíněno výše, jinak voní seno koňům….

Od: Jan Bartošek

Jan Bartošek — Thu, 17 Jul 2008 22:04:21 +0000

Sběračství…
Obávám se, že sběračství státu si nedokážu úplně představit – sběračství bylo možné, když bylo lidí 0,000… a příroda byla vlastně volným zdrojem, dneska mi někdo vlézt na zahradu, tak na něj běžim se smetákem. Mám takový neurčitý dojem, že jakýkoli stát není možný bez nějakého toho násilí – pokud by to vše bylo dobrovolné, už bych se to neodvážil nazvat státem. Pokud ale pak stát získá nějaké prostředky, je to za účelem aby je vydal – a už se objevuje hospodářská politika (samozřejmě můžeme tomu říkat nějak jinak – já bych tam tedy rozhodně zahrnul i ty daně – ale jakmile se v tom objeví ten prvek násilí – tedy nedobrovolné získávání prostředků a jejich nekonsenzuální vynakládání – pak by již ten stát, myslím, radši nějakou hospodářskou politiku či koncepci mít měl…).

Od: martin ondreját

martin ondreját — Thu, 17 Jul 2008 21:20:03 +0000

Nějaké příklady
by nebyly?

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Thu, 17 Jul 2008 20:48:01 +0000

Já jsem ale neměl
na mysli nutně anarchokapitalismus (troufám si tvrdit, že jsem dostatečně nesečtělý na to, abych o a/k měl vlastní představu), umím si docela dobře představit i stát, který si na nějakou hospodářskou politiku vůbec hrát nebude, výběr daní v mých očích není hospodářskou politikou, asi podobně jako není sběračství zemědělstvím.

Od: Jan Bartošek

Jan Bartošek — Thu, 17 Jul 2008 20:26:22 +0000

Je to tak trochu jako „vejce nebo slepice“
Samozřejmě, anarchokapitalismus je možnost a dokonce daleko reálnější než si totální většina našich současníků dokáže představit, na druhé straně je to ale možnost nesmírně vzdálená oproti dojmu, který může navodit přečtení Rothbarda nebo dalších… A jakmile připustíme třeba nejminimálnější stát, máte tu potřebu hospodářsko-politické koncepce už třeba jen kvůli financování toho nejminimálnějšího státu…