Reklama
 
Blog | Jan Bartošek

Hodně, hodně, hodně dlouhé období

Gender, vyčerpatelnost zdrojů a komunistický člověk aneb trocha nihil-fatalismu.

Čas od času člověk něco slyší o dlouhém období – krize odezní až v dlouhém období, reformy se projeví až v dlouhém období, opatření na záchranu klimatu budou mít efekty až v dlouhém období… O víkendu jsem zuřivě debatil o podstatě ženské a mužské role ve společnosti (o tom, jestli jen v té evropské, nebo globálně, na tom jsme se – myslím – neshodli). No prostě 2 názory: 1. role pohlaví jsou určeny biologicky a nebo 2. ženská a mužská role jsou společenské konstrukty. A návazně na to – ad 1. současný vývoj postavení a způsobu života žen v západní (euroamerické) civilizaci je anomální nebo ad 2. je to jen změna obecného chápání sociálních rolí těch s prsama x těch s bimbáskem. Aniž bych chtěl rozvíjet názor, který jsem se snažil obhájit (biologie+anomálie), zkusím oba přístupy smířit (a ještě v závěru udělat marxistickou piruetu, aby byl intelektualistický dojem dokonalý).

Je to všechno v tom dlouhém období, tedy v tom, jak dlouhé to dlouhé období chápeme. V neoklasické (mikro-)ekonomii se dlouhé období definuje tím, že v něm jsou všechny výrobní faktory variabilní a jejich zapojení coby vstupů ve výrobním procesu se může měnit. Pak dovozuji, že v zatraceně dlouhém období je variabilní všechno, byť tedy cílevědomá změna a štelování toho všeho už bude o něco problematičtější (pokud např. v dlouhém období chcete větší pole, koupíte si kus sousedova pole, nebo zboříte svůj dům a jeho místo zořete; pokud chcete větší pole v zatraceně hodně dlouhém období, počkáte si na to, až k vašemu poli na břehu moře dojede na litosférické desce nějaký kus jiného světadílu). V zatraceně dlouhém období je taky třeba jedno jestli jste ekologista, nebo popírač změny klimatu, jestli věříte na vyčerpání zásob ropy ještě za svého života, nebo na všemocnost technologického pokroku – dojde totiž na všechno (na všechny) – klima se určitě změní a zároveň na tom (třeba až po čase) nebude mít člověk už žádnou zásluhu, technologický pokrok bude a zároveň bude ropa jistě jednou vyčerpána.

A tedy pokud chceme vyřešit problém determinovanosti mužské/ženské role, stačí odhalit délku dlouhého období, ve kterém ten kdo předpokládá možnost jejich změny. Biologická determinovanost bude podléhat změně v delším období než sociální diktát – anebo? Pch, v hodně dlouhém období se role určitě někdy změní, bude-li to tím, že budeme všichni ze zákona afirmativně akční,  nebo mužové od sezení v kanceláři ztratí vývojovým zkrácením dolních končetin fotbalové schopnosti a choutky (Maradona pak bude chápán jako mytická bytost, nějak jako jednorožec, není-li tak tedy chápán už dneska), to v době, kdy bude Španělsko sousedit s Kanadou, už nikoho nezaujme. Jediný problém (i když – v tom děsně dlouhém období bude všechno no problem) může nastat ze souběžně probíhající společenské a biologické změny, ty se totiž pak mohou buď vyrušit (bude feminizovaný stát, ale muži se z frustrace svých předků začnou rodit již jen jako nadnadsamci s minimálně třemi Y-chromozomy), nebo vzájemně zesilovat (společnost se feminizuje, zároveň přirozeným výběrem – machisti budou v diskriminačních sporech upokutováni k vyhynutí – se postupně vytratí mužské hormony vůbec).

Reklama

Teď ta pirueta. Nehledejte v tom prosím zbytečně mnoho paralel. Nerad bych to špatně parafrázoval, ale myslím, že to byl Trocký, kdo někdy v době, kdy ruští bolševici ještě hráli na rozvíjení marx-leninistických myšlenek, prohlásil, že komunistický člověk bude vyšší, jeho hlas bude melodičtější a schopnosti dříve spočívající jen v největších velikánech lidstva se stanou normou a nad tuhle úroveň povstanou velikáni noví. Takové úvahy, tedy úvahy o tom, jak se na cestě ke komunismu nutně změní lidská podstata, byly dost časté hlavně díky tomu, jak mlhavě psal Marx o komunismu (na rozdíl od socialismu) a jak nikoli-lidské zákonitosti v něm měly platit, ne nadarmo přirovnává Paul Johnson marxismus k luriánské kabale… Ale co to protahovat, samozřejmě, i komunistický melodicky vyčouhlý komintersexuál jednou dost možná bude, ale bude to v opravdu kurňa dlouhém období. (Tak a je tedy komunismus/socialismus sociální projekt, nebo by byla nutná nějaká ta korekce lidského genomu, aby to fungovalo? Obávám, se že podobná odpověď je pak platná i pro jiná učení/hnutí/ideologie/utopie…)

V dlouhém období jsme všichni mrtví (Keynes). V krátkém období se snažíme nebýt mrtví, vesměs navzdory těm, kdo se myšlenkami pohybují v dlouhém období. V zatraceně dlouhém období je to všechno jedno.