Své výhrady jsem už minule vyložil, takže v obecném odazuji tam a pokusím se se neopakovat. Zde jen připojím tři poznámky.
1. ČSSD celkem logicky navrhuje použít jeko kritérium RPSN místo úroku (to se ostatně často zmiňovalo i v diskuzi pod minulým postem). Problém ovšem není v přímé peněžní ceně týkající se úvěru (půjčky), tj. různých poplatcích a úrocích, ať už se jmenují, jak chtějí. Problémem je 1. nárůst transakčních nákladů tím, jak se snaží věřitelé identifikovat "dobré" a "špatné" dlužníky jinak než prostřednictvím cenového mechanismu, 2. pokles nabídky úvěru, 3. zvýšení nabídky různých polo- a nelegálních SKUTEČNĚ lichvářských půjček (což je důsledek vyšší rizikové prémie, kterou takovým zákazem zákonodárce různým pokoutním šizuňkům přímo vnucuje – viděli jste "Obchodníka se smrtí", kde Cage na otázku "Nechceš zbraně prodávat radši legálně?" odpovídá "Ne, víc nelegálně" – sklon k riziku je čistě psychická záležitost, vyšší zisk je ale hmatatelný, zvláště když vymahatelnost práva je velmi nízká). Pokles uspokojení všech se tedy projeví spíše jako zvýšení neefektivnosti: co se dříve koncentrovalo ve vyšším úroku, to se vytěsní do různých jiných činností okolo získání úvěru a následně teprve do snížení dostupnosti úvěru vůbec (díky plýtvání, které první činnosti způsobí, a díky stažení části peněz z úvěrového trhu a jejich přesun do rizikovějších alokací …). Není to v tom, že by si lidé po zavedení zákona proti lichvě méně půjčovali, jde o to, že si budou půjčovat s vyššími ostatními náklady, a fakticky na tom budou hůře než dnes, když jim do bytu vtrhává exekutor a zabavuje televizi, nebo se jim exekvuje mzda.
2. Další problém je naprostá arbitrárnost určení hranice "lichvy": KDU-ČSL navrhuje formulku sedminásobku lombardní sazby, ČSSD pak pro určitá pásma půjček hranici diskontní sazba plus až třicet procentních bodů. Která z nich je lepší? Kdo ví… Proč to nemůže být třeba
(17,5*diskontní sazba)+repo2/(lombardní sazba)! – 3,567 (%)
, anebo prostě třeba 25 %? Zvlášť dynamický efekt prvku připočítání diskontní sazby k 30 procentním bodům je legrační. To není jen hnidopišství, rozdíl čtyř či pěti procentních bodů na úrokové míře (nebo RPSN) je už hodně znát, přitom ale může vyplývat jen z různých výpočtů konstruovaných (nevyhnutelně) naprosto libovolnými způsoby. Navíc způsob výpočtu hranice zakázané lichvy není možné porovnávat třeba s výpočtem úroku z prodlení v soukromém právu – tam totiž lze jednak smluvit odlišnou výši, jednak se jedná o (navíc jednu z vícero možných) sankci za prodlení, tedy porušení určité konkrétní povinnosti. Nehledě k tomu, že přibližná výše úroku z prodlení je dána (v tom smyslu že to je cca do 10 % p.a.) empiricky, naopak hranice pro lichvu je vymýšlená prostě tak nějak zhruba (buď to bude 20 % , nebo 35 %, nebo možná 40 % a nebo…), jak si Svoboda, Sobotka nebo jinej bambula vymyslí.
3. navrhuji nový ústavní institut – politická lichva. Začlenil by se do ústavního pořádku formou samostatného ústavního zákona. Politickou lichvou by bylo každé navrhované čistě redistributivní opatření učiněné jinou formou než v rámci daňového systému (typicky intervence do cen) a sankcí by bylo zkrácení státního příspěvku dané straně, která by opatření navrhovala, a to o odhadovanou částku nákladů opatření, která by převyšovala redistribuovanou sumu prostředků. Principem by totiž byl poznatek, že každá redistribuce (zákon proti lichvě není nic jiného) jinými prostředky než formou daní totiž stojí mnohem více zdrojů v důsledku ztráty efektivnosti. Např. Hans-Bernd Schäfer z Hamburgské univerzity uvádí, že podle empirických studií může být sociální (redistribuční) efekt různých takových opatření (v konkrétním případě na pracovním trhu v Kanadě v 90.letech) převýšen až 70krát poklesem efektivnosti, tzn. tím, o co byla celá společnost ochuzena realokací zdrojů (Schäfer, The Economic Analysis of Civil Law, 2005, str.275). Nakonec se zkrátka mají hůře všichni – a vzhledem k tomu, že podobná opatření bývají vesměs zamýšlena na ochranu slabší strany určitého vztahu, mají se poměrně hůře právě ti, na jejichž ochranu je opatření cíleno. Takže by na to alespoň trochu mohly doplatit taky stranické rauty, ne?