Jeho argument – slyšel-li jsem dobře – zněl: existuje jednoduchý, názorný příklad používaný k výuce mikroekonomie; umře vám babička, pohřebák by rád zvýšil svůj příjem z prodeje, a tak sníží ceny nabízených rakví, jenže ouha – vám zemřela (jedna) babička a sníží-li se cena rakví sebevíc, tento pokles ceny vás v žádném případě nepohne k tomu, zakoupit si rakví více než právě jednu…
Prosim???
Opomenutí toho, že pokud by zde bylo vícero pohřebáků (a vícero typů rakví), v důsledku bude pohřebák ceny snižující prodávat více rakví (vícero zákazníkům s umírajícím příbuzenstvem), resp. v uvedeném případě si rakev koupíte od pohřebáka A, který cenu snížil, namísto od pohřebáka B, tedy toto opomenutí je nejspíše zahrnuto v "předpokladech" tohoto primitivního (a morbidního) příkladu. Tedy dobře, předpokládejme, že Jiří Havel předpokládal, že abstrahování od takové tržní zákonitosti posluchači předpokládali… Příklad směřuje k rozhodování spotřebitele "jedna babička -> jedna rakev".
Kde je ale fakt zásadní problém, takového příkladu v daném kontextu?
Sociální pojištění představuje pro zaměstnavatele náklad (jeho část) výrobního faktoru práce. Tím, že stát (pohřebák) sníží sociální odvody (cenu) za zaměstnance (rakev), by v logice pana docenta muselo znamenat, že – a teď pozor – výrobcův produkt (babička) bude ponechán na stejné úrovni sám o sobě. Problém je, že rakev spotřebitel zakupuje proto, aby ji i s babičkou zakopal navždycky do země, zatímco pracovní sílu výrobce najímá, aby uspokojoval potřeby svých zákazníků (jedná se o tzv.odvozenou poptávku). Čím levněji bude výrobce práci najímat, tím levněji (a tedy více, nebo dnes – méně méně) může prodat, nebo např. bude muset nakupovat méně kapitálových statků, ale to už je zbytečné drmolit, odkazuji na nějakou tu středoškolskou učebnici (navíc se nejedná o otázku, realizoval-li by se skutečně takový pozitivní efekt, jde o to, že prostě nelze argumentovat, že se nerealizuje, protože bagr…).
Tak. Teď korekce abstraktu.
Nepochybuju, že Jiří Havel rozdíl mezi specifickými spotřebními statky a výrobními faktory zná (nejspíš lépe než já, má na to akedemickou hodnost). Co mě udivuje, je, jak lehce je vzdělaný ekonom ochoten účelově plácnout takovou nestydatou pitomost…